dopracovávat se
[dopracovaːvat se]
(3. j. -vává se, rozk. -vávej se, čin. -vával se, podst. jm. -vávání (se))
sloveso nedokonavé
1. (kdo se dopracovává k čemu; čeho)
prací, úsilím něčeho dosahovat, něco získávat:
dopracovávat se k poznatkům
krůček po krůčku se dopracovávat k úspěchům
2. (kdo se dopracovává k čemu; čeho)
dostávat se do určitého stavu, určité fáze, dospívat:
postupně se dopracovávat k vlastnímu stylu
K rozhodnutí mít děti se lidé dopracovávají ve stále pozdějším věku.
dokonavé k 1, 2 → dopracovat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dopracovaːvat se]
(3. j. -vává se, rozk. -vávej se, čin. -vával se, podst. jm. -vávání (se))
sloveso nedokonavé
1. (kdo se dopracovává k čemu; čeho)
prací, úsilím něčeho dosahovat, něco získávat:
dopracovávat se k poznatkům
krůček po krůčku se dopracovávat k úspěchům
2. (kdo se dopracovává k čemu; čeho)
dostávat se do určitého stavu, určité fáze, dospívat:
postupně se dopracovávat k vlastnímu stylu
K rozhodnutí mít děti se lidé dopracovávají ve stále pozdějším věku.
dokonavé k 1, 2 → dopracovat se 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)